Vysvobození [2]

1. listopadu 2014 v 13:26 | Maya Maylu |  Trilogie Spiknutí

II.

Brigstone.
Malebné městečko na severovýchodě Británie se po nepříjemném incidentu s upíří rodinou a nepovedeném genetickém pokusu vrátilo téměř okamžitě do starých kolejí. Příslušné úřady svedli nevysvětlitelné vraždy a další věci s akci spojené na malou zločineckou organizaci. A dobrotivý farmáři všichni uvěřili. Teda až na Faith. Ta věděla celou pravdu.
Hrůzné nebezpečí ze strany White Line Corporation pominulo okamžitě, co místní geologové v nedalekém lomu nalezli velké množství vzácných zkamenělin. A tak Brigstone a jeho okolí vyhlásily za archeologické chráněné území. A místní farmáři dostali novou šanci na živobytí s přispěním ministerstva pro místní rozvoj.
A.J. Marlloon vypustil další ostříhanou ovci zpět do ohrady. Špinavým rukávem si setřel pot z čela. Od rekonvalescence zranění hlavy, ze které se nakonec vyklubal silný otřes mozku, zůstal u Faith na farmě jako výpomoc. Při čemž si nemohl změnu životního stylu vynachválit. Pravdou bylo, že zprvu měl menší úzkostné stavy, když se probouzel místo potemnělé cely v prostorném pokoji. Adaptace však proběhla rychleji, než si zprvu myslel.


Teď už byl plně vyškoleným farmářem. Což bylo pro Faith jenom dobře. Získala dobrého ochránce, šikovného pracovníka a milého společníka v jednom. Navíc byl na něj i pěkný pohled.
Mladá, malá, drzá farmářka, která farmu zdědila po svých zesnulých rodičích, si teď nemohla na svoje žití stěžovat.
"Dáme si chvilku pauzu. Chceš něco k pití?" A. J. se otočil za líbezným dívčím hlasem a automaticky se na ni usmál. Krátce přikývl.
"To budeš hodná. Jednomu z toho stříhání vyprahne v krku." Aby dodal svým slovům váhu, promnul si ohryzek.
Kdyby jenom tušil, že ideální čas klidu a míru brzo skončí.
A.J. zabodl vidle do země. Se zamračeným pohledem sledoval přibližující se postavu. Už na takovou vzdálenost dokázal rozpoznat klasický černý oblek, tolik nehodící se do místní nenarušené krajiny. Jenom by ho zajímalo, kde nechala auto. I když je pravda, že pokud vlastnila sportovní automobil by se po rozbité cestě k Faith nedostala. Což mu připomnělo, že chtěl zavolat dělníky na úpravu cesty. Aspoň na část k hlavnímu domu. Protože místy je cesta problémem i pro terénní auto.
"No, naproti tobě nepůjdu." Zamumlal si pro sebe a naklonil hlavu na stranu. Snad ho zase nepřišli zavřít. Po tom co Nemesis se svoji partou odletěli, si ověřil, zda byl očištěn. A byl. Měl štěstí. A za celou dobu nedělal žádné problémy. Jenom pomáhal s ovcemi.
Nakonec vytáhl vidle, které opřel o zeď stodoly. Rozhodl se na toho nezvaného hosta počkat u domu. Hlavně z důvodu, že tam je schovaná brokovnice.
Z neočekávaného návštěvníka se nakonec vyklubala žena. Což Aje vůbec nepotěšilo. Pro něj bylo snažší jednat s muži než s ženami. I když podle prvního pohledu a také jejímu neutrálnímu oblečení by ji mohl považovat za mužatku.
"Tato farma není na prodej." Žádný dobrý den. Prostě přešel rovnou k věci. Ani ho jiná možnost nenapadla, než, že se jedná o dalšího nákupčího. Žena jenom pozvedla hlavu a pohodila dlouhými tmavě hnědými vlasy. Na Aje to mělo nulový dopad. Smůla holka.
"A. J. Marlloon?" A. J. pozvedl hlavu.
"Záleží na tom, kdo se ptá."
"Adriana Moroe. Zastupuji pana Deana Vegu a nabízím vám práci." To Aje už zaujalo.
"O jakou práci se jedná?"
"Nemohli bychom si promluvit někde v soukromí?" Aj se zprvu zamyslel, pak ale zakroutil odmítavě hlavou. Do domu? Za Faith? Ani omylem.
"Pokud máte něco na srdci, řekněte to zde."
"Dobrá," žena si rozpačitě posunula brýle na nose. "Můj zaměstnavatel vám nabízí práci osobního strážce." Jeho pohled ji odradil k jakýmkoliv pochlebkům. Přešla proto rovnou k věci.
"A co z toho budu mít?"
"Velké peněžité ohodnocení. Dále vám budou proplaceny všechny výdaje spojené s misí i mimo ni."
A.J. předvedl, že přemýšlí. Popravdě by nejraději všechny tyhle vlezlé lidi po tom průseru s upíry vykopal z farmy obličejem napřed. Přidělávali jenom problémy. A o ty už vážně nestál.
"A co když nic takového nechci?" tím by sebral ženě vítr z plachet. Jenomže ona měla ještě jeden argument, který měla použít v případě nouze. A soudě podle nepřátelského pohledu A. J. Marlloona nastala ta pravá chvíle. Upravila si lem svého sportovního sáčka a zhluboka se nadechla.
"Vážně si nebudeme moci promluvit někde v sedě? Mám tu podklady o misi a nerada bych, kdyby nějakým nedopatřením zvlhly. Nemám v případu zájmu kopie." A. J. opět zapřemýšlel. I když jeho podvědomí bylo stále stejného názoru, nakonec souhlasně přikývl. Vyslechne ji. A navíc v domě je funkční brokovnice, kdyby náhodou.
"Ale žádné podrazy slečno."
"Jsem si toho plně vědoma, pane Marlloon. Uvidíte, že nebudete litovat." S určitým sebezapřením odvedl A. J. nezvanou ženu do domu.
"Tu Remingtonku chceš taky Nemesis?" Shin o krok ustoupil od skříně plné zbraní. V ruce držel brokovnici Remington s maskáčovým vzorem. Patřila mezi Nemesiny oblíbené zbraně. Mladá lovkyně pozvedla pohled od dvojice cestovních tašek s osobními věcmi.
"Jo, vem ji taky. Čert ví, co nás tam může potkat. A rovnou tři krabičky nábojů." Pokud šlo o zbraně, nechtěla ponechat nic v náhodě. Zadání nové práce znělo dosti všeobecně, než aby se mohli zaměřit na nějaký úkol a podle toho by se mohli zařídit. Vždyť ani neví, proti čemu stojí.
"Dobrá. Ještě něco?" Již zmíněnou brokovnici pečlivě zabalil do pevného pouzdra. A to pak do cestovní tašky. Podle pokynů přibalil ještě několik krabiček s náboji.
"Já… já nevím." Nemesis si promnula unaveně oči. Fyzicky i psychicky se cítila vyčerpaná. Kdyby jenom věděla, do čeho se zase hrnou. Připomínalo jí to pád do neznáma. A snad zase nenarazí nosem tvrdě na zem.
Pohlédla na svého vlkodlačího společníka. Jak dlouho je to už od té doby, co se poprvé spolu střetli. Dva roky? Možná tři? Za tu dobu se z vytáhlého mladíka stal zdatný mladý muž samá šlacha a sval. Z těch nepříjemných zkušenostech, které prodělal, dospěl. Opřela se o rám jejich stříbrného Dodge Ram s krytou korbou. Velké auto určené na dlouhé cesty. Díky krytu na korbě mohli převážet zbraně, aniž by vzbudili velké podezření.
"Změnil ses." Lovkyně si ani neuvědomila, že místo v myšlenkách tu větu pronesla nahlas.
"Jak jsi to myslela?" Nemesis vytržená ze své letargie zmateně zamrkala.
"No…" Nechtělo se jí odpovídat. Ale také moc dobře věděla, že pokud neodpoví na otázku, bude neustále bombardována otázkami, než nakonec boj nevzdá. "Změnil ses. Od našeho prvního setkání. Jsi starší, dospělejší."
Shin se usmál. Dokonce se i trochu začervenal. Tak takovou poklonu nečekal. Ne to vůbec ne. Nejraději by ji objal a políbil.
Zbývala pouhá půlhodina do rozbřesku. V noci kdy měla podporu v měsíci v úplňku, byl lov pro mladou lovkyni přínosem. Dokázala vystopovat a zlikvidovat malý gang upírů prodávající vysoce toxické drogy. Pro násosky nic neudělají jenom přivedou do rauše. Ale nedej bože kdyby to pozřel člověk. By si mohl rovnou vykopat hrob. Chystala se domů. Katanu, její nejoblíbenější zbraň zasunula zpět do dřevěné pochvy.
Náhle ji ale zmátl přicházející zvuk. Hluboké vrčivé zavytí.
Vlkodlak. Že by třešnička na dortu?
Neváhala ani vteřinu a vydala se rovnou za tím hlubokým zvukem. Její běh byl ladný a tichý, z části taky z důvodu její lehké zbroje. O tři ulice dál na ni čekalo překvapení. Vlkodlak. Na půl vlčí na půl lidská bytost s jasně viditelnými samčími genitáliemi. Světla pouličních lamp dopadala na smolně černou srst ukazující tak nezvykle fialové odlesky. I oči byly nezvyklé. Tohle byl první vlkodlak s fialovýma očima, kterého Nemesis spatřila.
Další zvláštnost. Neútočil. Jenom na ni zmateně hleděl.
Pak se dal na útěk.
"Díky bohu, že nejsem člověk." Pronesla si Nemesis pro sebe. Teď když spatřila vlkodlaka, neměla v plánu ho jenom tak nechat utéct. Malá cestička krve po vlkodlakovi dokazovala, že byl zraněný. Možná, že už ho někdo střelil. Nebo pokousal. Nebyl však čas na dohady.
Vlkodlaka dohnala až o dva bloky dále. Byl zahnán do kouta slepé ulice. Tiskl se hřbetem ke zdi. Zuby výhružně vyceněné. I když byl zraněný stále neútočil. Držel se v bezpečné vzdálenosti.
Bránil se.
Nemesis v zádech cítila příjemné teplo prvních ranních paprsků. Konec podoby vlkodlaka. Něco bylo však jinak. Žádná proměna nepřicházela.
Ještě několik minut se krčil i zdi než se vlkodlakovi protočily oči v sloup a sesunul se k zemi. Lámavý zvuk ohlašoval přeměnu kostí na obyčejnou lidskou kostru. Černá srst opadávala a ukazujíce tak mírně opálenou kůži. Před Nemesis už neležela krvelačná bestie, ale docela pohledný mladík. Teď se ukázaly i různé tržné rány a stopy po zubech co jinak srst skrývala. Ten kluk si musel dnešní noc projít peklem. Vysíleně pohlédl svým fialovým pohledem na Nemesis, pak upadl do bezvědomí.
Se zaujetím si prohlížela bezvládné tělo, jasně rudé vlasy lemující jemné křivky málem až dětského obličeje. Celá postava mladíka vypadala drobněji, i když byla dosti vysoká. V jejím nitru se rozpoutával souboj pocitů. Hlava říkala, aby ho ihned zabila, ale srdce si myslelo, že tohle žádná krvelačná bestie není. Pro dnešek poslechla srdce, zabít ho stejně mohla kdykoliv.
Odtáhla proto bezvládné tělo do jednoho nedalekého opuštěného domu.
Dlouhé povzdechnutí bylo jasným příznakem, že A. J. Marlloon začínal o svém prvním rozhodnutím značně pochybovat. Což bylo pro Morgan jenom dobrým znamením. Odmítnutí zakázky od tohoto muže by brala jako osobní prohru. Ne, prostě musí na to kývnout. Podepsat smlouvu a nastoupit na soukromý let, který byl už pro něj připravený na londýnském letišti. Kam ho klidně i sama dopraví.
"Proč zrovna já? Existuje mnoho jiných vhodných lidí a další ještě vhodnějších." Ne, nechtělo se mu opouštět farmu. Tady na konci civilizace se měl nejlépe. Sice byl od rána do večera obsypán bečícím dobytkem, ale za večerní posezení s Faith u zapáleného krbu a hrnku dobré kávy to vždy stálo.
"Můj zaměstnavatel mi řekl, že vy a ostatní, kteří se na té misi budou podílet, jste těmi nejvhodnějšími kandidáty a také, že si zasloužíte zodpovězení několika otázek." Aj nad tím pozvedl zvědavě obočí. Začínal se o toho tajemného zaměstnavatele, kde znal jenom jméno, zajímat čím dál tím více. Jeho od přírody zvídavá mysl byla v pozoru připravena na cokoliv.
"Takže když na to kývnu? S kým budu pracovat?" Morgan nesouhlasně pohlédla na přicházející Faith s podnosem v rukou. Před civilisty by o práci mluvit neměla. Je to jedno z pravidel její organizace. Každý zaměstnanec se musí řídit základními pravidly. "V pořádku. Před ní mluvit můžete." Usmál se povzbudivě na Faith. Už dávno zjistil, že před touhle temperamentní ženou nesmí mít žádné tajemství. Jinak by na to opravdu tvrdě doplatil.
Morgan se do odpovědi dvakrát nechtělo před tou cizí ženou. Ale když to panu Marlloonovi nevadí… "Setkáte se tam se skupinou lovců. Jistě je znáte, Shin Lao, Scad Blue a Nemesis Hunter."
Ač se A. J. snažil sebevíce překvapení ve tváři sotva zamaskoval za jinak obvyklou maskou netečnosti. Tyhle jména už hodně dlouhou dobu neslyšel. A tak nějak doufal, že je osud opět nepřivede k sobě. Mýlil se. Zase. Osud to chce jinak.
Faith překvapeně zamrkala nad vyslovenými jmény. Byla stejně překvapená jako její společník. Ale ona na rozdíl od něj toužila se s nimi znova setkat. Zamilovala si toho vlkodlačího rošťáka. A Nemesis stále dostatečně poděkovala za záchranu jejího života. Pořád si slibuje, že to bude muset nějako vynahradit. Nakonec vyhrkla. "Jsou v pořádku?"
Morgan přikývla. "Ano jsou, podle mých informací." Čímž Faith uklidnila, alespoň trochu. Pak ale pohled opět přesunula na muže. On byl prioritou jejího úkolu. "Jaká je vaše odpověď pane Marlloon?"
To je mi ale prekérní situace. Jak se mám asi rozhodnout. A přítele na telefonu nemám. Pohledem sklouzl do svého klína. Potřeboval být chvíli jenom sám se sebou. Promyslet všechna pro a proti. Vyvodit důsledky a případná nebezpečí. Jenomže neví, do čeho se to hrne. Podrobné informace dostanou až od nějakého kontaktu, jak ta žena říkala. A i když přemýšlel jenom pár sekund, pro Aje to byla věčnost. Svět jako kdyby se zastavil.
"Já myslím, že bys na to měl kývnout." Aj sebou lehce trhl, když ucítil drobnou ručku Faith na svém rameni.
"Proč myslíš?" Jenom doufal, že to nevyznělo moc kousavě. Ale podle toho, že se Faith usmála, soudil, že ne. Jenomže mladou farmářku jenom tak nic nerozhodí. Natož jeden nabručený chlap.
"Je to s Nemesis. A tím ji pomůžeš. A jak řekla tady slečna. Možná by ti mohla odpovědět na některé otázky." Nelíbila se jí představa, že osamí. Jenomže si za pár dní stihla všimnout, že A. J. strádá. A vždy chtěla pro ostatní jenom to nejlepší.
"Pořád si nemyslím, že je to dobrej nápad."
"Pokud máte nějaké připomínky ohledně platu…" Morgan bázlivě zvedla pohled. Od šéfa měla dovoleno ještě něco připsat do smlouvy. Snad to nebude moc šílené přání.
"Měl bych jednu. A to, že za dobu nepřítomnosti bude na této farmě nějaká výpomoc. Výpomoc a ochranka zároveň. Jestli se dozvím, že zde na farmě nastaly problémy. Ihned končím." A. J. Dal do svého hlavu co největší důraz. Také to myslel smrtelně vážně.
Morgan přikývla. Zajištění bezpečí jeho přítelkyně, jak soudila, něco podobného předvídala. Zvláště po tom co si přečetla jejich složky.
"V tom nevidím žádný problém, pane Marlloon. Zajistíme vaší přítelkyni dohled a odbornou výpomoc po dobu vaší nepřítomnosti."
"Tak tedy, můžete se mnou počítat."
Hned na první pohled bylo zřejmé, že se Morgan značně ulevilo. Splnila svoji misi. Což bylo jenom a jenom dobře.
"Nebudete litovat. Letadlo na vaši přepravu je již připravené. Nesmíme ztrácet čas."

| << Předchozí díl | Zpět na info | Následující díl >> |
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 12. listopadu 2014 v 15:58 | Reagovat

Ahoj ráda bych tě pozvala na hlasování pro mého kocourka v soutěži Kočka Česka. Maximální počet hlasů je 10 hlasů/hodina. Pokud se ti zalíbí tak prosím hlasuj. Díky.
http://hobby.blesk.cz/soutez/kocka-ceska/2014/profil/8622/darian/

2 Katy Katy | Web | 12. listopadu 2014 v 15:59 | Reagovat

jinak máš krásně tajemný blog. :)

3 Penťačka Penťačka | Web | 12. ledna 2015 v 15:36 | Reagovat

Máte rádi fantasy? Chtěli byste zkusit žít v jiném světě plném magie, draků, elfů, víl, trpaslíků, vlkodlaků i upírů? Zaregistrujte se na stránce www.pentagramus.com a začněte svůj druhý život právě teď! Je to zadarmo, sama jsem tam už více než rok. Našla jsem tam nové přátele, naučila se spoustu nových věcí, které jsem využila i v reálném světě. Neváhejte a zkuste to taky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama