Jenom čas nestačí [29]

23. září 2014 v 18:52 | Maya Maylu |  Dualogie čas

JSEM BUZNA! NO A CO?

"Reymonde? Co to?" Alfa Arcolské vlkodlačí smečky nemohl uvěřit vlastním očím. To co před sebou viděl, byl jako výjev z nějakého hororového filmu. Hororového pokud jste tedy homofobové. Raději pro jistotu zamrkal. Zatřásl hlavou. Ale stejně to viděl. Jeho bratr v objetí jiného chlapa. No ehm, kdyby jenom v objetí.
"No co by to bylo." Pronesl zcela klidně svému vykolejenému bratrovi. "Právě si tu užívám sex s jedním sexy automechanikem."
"No ty vole Lukasi." Ozval se John, který měl tu smůlu a nakoukl do ložnice. Že on blbec si nedá pokoj a nakukuje do cizích ložnic. Našel tu svého nadřízeného nad bratrem jeho alfy. On se snad půjde zpít do němoty. Tenhle výjev bude Johnovi oči pálit ještě dlouhou dobu.

"Mám to zopakovat to co Reymond? Nebo ti to jednou stačilo?" Lukas se svezl z Reymonda. I když se mu dvakrát nechtělo. Raději by dokončil načatou práci. Rozvalil se na volné části a složil ruce za hlavu. Z rozzuřeného alfy si nic nedělal.
"Ještě jednou Reymonde. Co se to tu tady děje?" Druhý ze sourozenců Stormů pouze protočil oči v sloup.
"To co vidíš bratříčku. Jsem gay. Mám Lukase rád. Sex je s ním naprosto boží. A jestli máš s tím nějaký problém tak tě lituji." Vmetl alfovi celou pravdu do očí.
"Ale…"
"Omlouvám se, pane Storm, ale Reymond je dospělej a má své vlastní myšlení ne?" Vložil se do rozhovoru Lukas. Ale na jeho bránění se dočkal akorát jenom tak podrážděného zavrčení. Aspoň, že Reymond pod dekou mu hladil hřbet ruky jako uklidňující gesto.
"Tady u toho být nemusím." A Rian s Johnem o dva odstíny světlejším opustil okamžitě budovu.
"Promiň Lukasi."
"Neomlouvej se, prdelko."
"Ale já…"
"Ticho a kuř. Tím se nám oběma zvedne nálada."
***
"Vážně jsi v pořádku, prdelko?" Lukas se otočil na Reymonda a pohladil ho konejšivě po tváři. I když sex byl prima pořád mu ležela v žaludku reakce Reymondova bratra. Copak mu nepřeje štěstí? Je pravda, že Lukas nevypadá jako ten správný typ přítele, kterého si vás syn přivede domů, ale budiž. Aspoň je pečlivý, co se práce týče. A to může potvrdit John, který s ním pracuje. I když… raději ne.
"Jo, jsem v pořádku. Jenom mě Rian trochu… zklamal." Reymond, který hleděl do stropu, pokrčil rameny. Jak řekl Lukas. Je dospělý může si dělat, co chce. I když ztratil celý svůj život při tom pádu, kdy přišel taktéž i o nohy.
"Nerad bych tě viděl smutného." Lukas se přetočil na břicho, aby mohl Reymonda neustále zasypávat letmými doteky a polibky. Jenom aby ho přiměl na jiné, mnohem příjemnější myšlenky.
"Pokud tu jsi… tak budu šťastný."
"To rád slyším, prdelko. Nemáš chuť na něco dobroučkého k papání?"
Zatím se Lukasův plán na zaměstnání Reymonda dařil. Se stoprocentní úspěšností.
***
Marika pozvedla zvědavě obočí. Jaksi nechápala chování svého manžela. Stál před ní, připomínal zmoklou slepici a stěžoval si jako malý kluk. I junior by mu mohl závidět.
"Počkej, počkej. Ještě jednou a pomaleji. Sice umím sedm jazyků, ale nemluvím řeči tvého kmene." Utnula zběsilé vrčení modrovlasá žena. Sundala si z očí brýle na čtený s tlustou černou obroučkou a protřela si kořen nosu. Potom pokynutím ruky vybídla svého manžela, aby znova, pomalu a od začátku mluvil.
"Můj bratr. Načapal jsem svého bratra v posteli s jiným mužem. Chápeš to? Mužem!" Alfa rozhazoval rukama, jako kdyby předváděl nějakou adaptaci Shakespearových her. Možná Hamleta. Dramaticky pozvedával hlas a pak zase s ním klesal, jako na houpačce.
Marika toho dokáže přetrpět opravdu hodně. Ale tohle představení co jí tu manžel předváděl, bylo upřímně přehnané. Podepřela si rukou hlavu a zakroutila s ní. Pokud to brzo neukončí tak to bude poslouchat snad do soudného dne.
"Říká někdo, kdo se ožral, měl trojsku s bratrem a pak se málem vychrápal i s mým bráchou." Tím sebrala Rianovi vítr z plachet. A jak by také ne. Rian se zarazil a jako kap několikrát klapl ústy do prázdna. Zahanben svým dětinským chováním sklopil pohled k zemi.
"Ale tohle není můj bratr."
Povzdechla si. To bude ještě na dlouho. Pomalu vstala od stolu. Protáhla se jako kočka dívajíce se na svého manžela. "Ten starý Reymond trpěl. Nikdo ho neměl rád. Proto své deprese utápěl v alkoholu a děvkách. Teď sice nemůže chodit. Ale nepije a neustále se usmívá. Je bez starostí. Buď za to rád. A nestresuj se kvůli tomu, že má teď rád muže. No bóže… je aspoň pěknej."
"Dobrá… pokusím se. Jo je to Johnův vedoucí… ale počkat! Co to? Mariko!"
Marice to nedalo a z plna hrdla se zasmála. Manžela dokázala dobře zmást. To bylo jenom dobře. A tím brala toto téma za uzavřené.
"Prostě mu zkus věřit ano? Je to pro něj nový začátek. A pro tebe taky."
Rian souhlasně přikývl. Pokusí se řídit radami své družky.
***
"Ale, ale pane O'Conele. Vy si prostě nedáte a nedáte pokoj, že? Pořád budete chodit do baru a pořád tu budete pít Jacka s ledem." Ivy pobaveně zakroutila hlavou nad příchodem jejího přítele. Ani neví, kdy se to vlastně přihodilo. Prostě si řekli jo, zkusíme to spolu.
John někdy hodil sám, jindy zase za doprovodu jeho nejlepšího přítele Dimitrije nebo alfy Riana. Dnes byl sám s úsměvem na rtech. To znamenalo, že přišel jenom kvůli Ivy.
"Ale to víte, slečno. Nemohu bez Jacka a vaše úsměvu žít." Ani si nestihl posadit a už měl sklenku postavenou před sebou. Ale i tak. Natáhl se přes bar, aby mohl Ivy políbit na její plné rty, které chutnaly sladce po malinách.
"Nech toho Johne. Ještě se budu červenat."
"No a proč ne? Červená ti totiž strašně moc sluší." Zářivě se usmál na Ivy přes okraj skleničky. Dokonalé. Jako vždy.
"Ale kuš ty jeden… lichotníku. A vůbec. Jak bylo v práci?"
John pokrčil rameny. O práci nerad mluvil, ale vzhledem k tomu jak Ivy ráda poslouchala o tom, jak ho Lukas neustále sexuálně obtěžuje, nebude znova ušetřen křížovému výslechu. Ale i tak Ivy miloval.
"No…" nespokojeně mlasknul. "Řekněme, že už mě Lukas nebude obtěžovat. Našel si totiž přítele." Ivy se zvědavě naklonila přes bar. Tak tohle je opravdu zajímalo. A taky proto, že John už bude jenom a jenom její.
"Nepovídej. A kdo je to?"
"Reymond. Dvojče od Riana. Ten na vozíčku." Ivy musela horko těžko vzpomínat. Tak dvojčata muže znala taky v Arcole jenom jedny. A ten na vozíčku… spadla jí čelist
"No, nekecej!" Tak to ji opravdu dostalo.

DENÍK: 3. LEDNA

Tak, a svátky jsou za námi. Moc rychle to uteklo. Jako voda. Takže nastal čas se znova ponořit do pracovní vřavy. Jenomže mi trochu nastal problém. Univerzita se kterou pracuji na své diplomové práci je teď zavřená a tím výzkum přerušen. Tím pádem mám teď strašně velké množství volného času. Katalogizaci pro školku mám taky téměř hotovou. Budu se muset poohlédnout po jiné práci.
Dimitrij mi nabídl, ať mu pomohu v pekařství. Jenomže.
Co já budu dělat v pekařství. Neumím to. A nemám takovou odvahu, abych stála za pultem a prodávala jako Helen nebo Dimitrij. Nejsem tak odvážná.
Já jsem prostě já.
No, uvidíme, jak se to vyvine.
Jo, málem bych zapomněla.
Děkuji za ten balíček. Jsem ráda, že jsi neposílala živého králíčka. Chudák by po cestě asi umřel.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama